Existují různé typy polyetylenu, které se liší svými vlastnostmi a použitím: LDPE (nízkohustotní polyetylen): Má nižší pevnost a teplotní odolnost, ale je pružnější. Často se používá na výrobu sáčků, fólií a jiných obalových materiálů.
HDPE (vysokohustotní polyetylen): Je tužší a odolnější než LDPE. Používá se například na výrobu lahví, trubek a nádob.
LLDPE (lineární nízkohustotní polyetylen): Kombinuje vlastnosti LDPE a HDPE a často se používá v obalovém průmyslu.
UHMWPE (ultravysokohustotní polyetylen): Má vysokou pevnost v tahu a je extrémně odolný proti opotřebení. Používá se v aplikacích, kde je třeba vysoká odolnost, např. v lékařských implantátech nebo v ochranném oblečení.
Polyetylen je odolný vůči chemikáliím, má nízkou vlhkostní absorpci, je elektricky izolační a má dobré kluzné vlastnosti. Zpracování: Polyetylen je snadno zpracovatelný běžnými plastovými technikami, jako je vstřikování, extruze, foukání a rotomolding. Díky svým vlastnostem je polyetylen používán v široké škále aplikací, od obalů na potraviny, trubek, hraček, až po průmyslové komponenty a stavební materiály. Polyetylen je recyklovatelný, ačkoli míra recyklace může záviset na regionu a dostupnosti recyklačních zařízení. Polyetylen je odolný vůči většině kyselin, zásad a organických rozpouštědelů. Je také odolný vůči mikrobiálnímu rozkladu a většině druhům plísní. Polyetylen má nízkou teplotu tání v porovnání s některými jinými plastovými materiály, což je třeba mít na paměti při jeho použití v teplejším prostředí. Jelikož polyetylen je odolný a není snadno biodegradabilní, může způsobit environmentální problémy, pokud není správně likvidován nebo recyklován.